Evropská rada řeší koncept širší Evropy

V dopoledních hodinách 23. června se uskuteční setkání vedoucích představitelů EU a zemí západního Balkánu, jehož cílem je podpora posílení vztahů mezi EU a západním Balkánem ve světle ruské agrese na Ukrajině. Hlavními tématy bude bezpečnost, energetika a mládež. Pokud si EU má zachovat vliv a věrohodnost, je nutné učinit pokrok v procesu faktické integrace do EU a v této souvislosti také pomoci zemím regionu zvládnout stávající krize a výzvy. Evropští lídři povedou i strategickou diskusi o Širší Evropě.

ER by měla vést strategickou diskusi ke vztahům EU s jejími partnery v Evropě. Výsledný text závěrů nemá zacházet do podrobností a proces má být komplementární, nikoliv alternativou k politice rozšíření. Delegace ČR ve světle ruské agrese podpoří začlenění Ukrajiny a dalších zemí Východního partnerství do unijní politiky rozšíření. Vedle prohloubení strategického, bezpečnostního a ekonomického ukotvení regionu západního Balkánu v Evropské unii a jeho sektorové integrace se ČR zasadí o pokračování procesu rozšíření s jednotlivými partnery na základě jejich výsledků v reformách právního státu a slaďování s hodnotami EU.

Ukrajina a financování uprchlické krize

Česká delegace jede do Bruselu s jasnou vizí zvýšit vojenskou podporu pro Ukrajinu a pomoci k strategické porážce Ruska v tomto konfliktu. Podpoří přípravu dalších sankcí proti Rusku. V debatě o sankcích na obchod s fosilními palivy z Ruska je nutné brát ohled na specifickou situaci států střední Evropy bez přístupu k moři a zohlednit jejich zranitelnost v energetické oblasti. UA se snaží o diplomatickou ofenzivu k zajištění podpory pro udělení statusu kandidátské země EU. Polovina ČS EU, včetně FR a DE, je ovšem stále skeptická.

Hospodářské záležitosti: Hospodářská situace v EU a Evropský semestr

Oproti zimní predikci je v letošním i příštím roce očekáván nižší růst reálného HDP v EU i eurozóně, zatímco odhady míry inflace byly přepracovány směrem nahoru. Hlavní dopad na světovou ekonomiku i ekonomiku EU mají vyšší ceny energií. Trh práce vstoupil do nové krize v solidní kondici a očekává se jeho další mírné zlepšení. V letech 2022 a 2023 se očekává, že schodky i dluhy sektoru vládních institucí budou nadále klesat, a to navzdory opatřením v oblasti energetiky a humanitární pomoci.

Česká delegace v Bruselu podpoří návrhy EK v rámci RepowerEU s tím, že tato iniciativa povede k transformaci evropské energetiky a přispěje k rychlejšímu odklonu od ruských fosilních paliv. V CZ PRES chce učinit maximum pro rychlé dosažení dohody nad podobou alokačního klíče pro navýšenou alokaci Nástroje pro oživení a odolnost, stejně jako nad konečnou podobou příslušného nařízení jako takového.

Konference o budoucnosti Evropa

ČR vítá ukončení Konference o budoucnosti Evropy (COFE) a předání závěrečné zprávy třem institucím EU. Ve světle sílicího tlaku po svolání evropského Konventu a změnu Smluv se ČR přidala non-paperu iniciovaném DK a SE, který vítá závěry Konference, přičemž vyzdvihuje především názory občanů. Stanovuje, že nyní nastal čas, aby se obsahem závěrečné zprávy zabývaly jednotlivé unijní instituce dle svých kompetencí a v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Především však připomíná, že změna Smluv nebyla jediným možným předurčeným výsledkem Konference. Je zapotřebí řádně vyhodnotit jednotlivé návrhy a posoudit jejich proveditelnost v současném právním rámci, a to i v kontextu časově významně náročného procesu, který by byl se změnami Smluv spojen.

Poselství Evropského byznysu „ Podpora konkurenceschopnosti je důležitější, než kdy jindy“

EU se musí vypořádat s bezprostředními výzvami pro mír a prosperitu. Všechny politiky EU musí pomáhat zajistit stabilitu a podporovat udržitelný růst a zaměstnanost ve stále nejistějším ekonomickém prostředí.

Ekonomika EU, stejně jako velká část světové ekonomiky, čelí velmi obtížnému období. Některá odvětví služeb, zejména turistika a cestovní ruch, nadále těží z dalšího znovuotevření po Covidu. Mnohá průmyslová odvětví jsou však poznamenána pokračujícími výpadky v globálních dodavatelských řetězcích, nebo rostoucími cenami energií a surovin. V celé EU se firmy také potýkají s napjatými trhy práce s rekordní mírou volných pracovních míst a nedostatkem dovedností. Investice nadále pozitivně posilují růst, ale existují jasné známky toho, že investiční záměry podniků začínají slábnout vzhledem k nejistějšímu globálnímu výhledu.

Tvůrci makroekonomických politik musí najít správnou rovnováhu mezi kontrolou inflace a potřebou podporovat oživení a zároveň se vyhnout efektům recese. Pozastavení pravidel Paktu stability a růstu v roce 2023 v důsledku zvýšených požadavků na krátkodobé vládní výdaje související s válkou na Ukrajině nesmí oddálit dlouhodobé posilování veřejných financí. Zejména je nadále zásadní co nejlépe využívat nástroj EU pro obnovu a odolnost k podpoře produktivních investic a reforem.

Celé znění poselství BusinessEurope zde.