Průzkum zkušeností s povolovacími procesy EU

Konfederace evropského podnikání BusinessEurope zveřejnila výsledky nového průzkumu 240 firem z 21 evropských zemí, týkajícího se jejich zkušeností s povolovacími procesy EU. Tři nejdůležitější faktory, které poškozují naši konkurenceschopnost a způsobují únik investic, jsou: vysoké náklady na energii, nadměrná regulace a dlouhé povolovací procesy kvůli komplikované stavební legislativě.

Pro 83 % firem účastnících se průzkumu je složitost a trvání povolovacích procesů významnou překážkou pro investice v Evropě, pro 53 % pak zásadní.

Firmy mají největší problémy s orgány veřejné správy – s rychlostí a nedostatečnou koordinací jednotlivých povolovacích procesů – a také výraznou netransparentností a nejednotností rozhodování úřadů plynoucí z komplikovaných a nepřehledných evropských i národních předpisů.

Největší výzvy, kterým čelí firmy v povolovacích procesech:

1. Doba reakce orgánů veřejné správy (83 % respondentů),
2. Nedostatečné personální obsazení těchto úřadů (80 %),
3. Složitost právních předpisů EU/vnitrostátních právních předpisů (79 %),
4. Nedostatečná koordinace mezi různými úřady (79 %) a
5. Zapojení více než jednoho orgánu veřejné správy (78 %).

Pro 63 % společností je pak zásadní komplikací pravidelně zpožďující povolovací procesy vlastní proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Tři hlavní komplikace v procesu EIA:

• nedodržování závazných lhůt ze strany úřadů
• rychlost veřejných konzultací a obstrukce odpůrců v rámci konzultací
• roztříštěnost právní úpravy

Z průzkumu vyplývá, že přibližně 60 % společností musí na vydání finálního povolení záměru čekat 1 až 6 let. Naši hlavní ekonomičtí konkurenti, jako jsou USA a Čína, mají konkrétní nástroje pro zrychlení povolování. Tím mohou být právě například časové limity, ale rovněž posílená předinvestiční konzultace projektu s příslušnými úřady.


Z pohledu firem jsou nejdůležitější opatření, který by EU a členské státy měla prosadit, tato:

• Nepřekročitelné lhůty pro udělení povolení ze strany úřadů (86 % respondentů)
• Zlepšení komunikace mezi firmami a úřady (82 %)
• Umožnění dřívějšího zahájení projektu/stavby (79 %)
• Zjednodušení soudních/administrativních postupů při vyřizování žádostí (78 %)
• Tichý (automatický) souhlas/rozhodnutí v případě chybějícího rozhodnutí úřadů (77 %)
• Digitalizace procesu podávání žádostí (75 %)
• Lhůty pro veřejné konzultace (71 %)
• Lhůty pro posuzování vlivů na životní prostředí (70 %)
• Zúžený rozsah veřejných konzultací (68 %)
• Využití institutu „převažujícího veřejného zájmu“ (61 %)

„V dnešním velmi konkurenčním globálním obchodním prostředí má rychlost strategický význam. Dlouhé a složité povolovací procesy jsou pro zelenou a digitální transformaci firem i pro globální konkurenceschopnost EU velkou překážkou,“ říká prezident BusinessEurope Fredrik Persson.

Je čas, aby se EU zaměřila na reformu povolovacích procesů pro průmysl, a tím tak podpořila inovace a ekonomický růst. Je tak zřejmé, že rychlost povolování netrápí jenom Českou republiku, ale celý evropský prostor, což bohužel přispívá ke ztrátě konkurenceschopnosti EU v globálním měřítku. Důvody jsou přitom, zdá se, velmi podobné až identické ve všech členských zemích.

Svaz průmyslu a dopravy ČR předpokládá odstranění některých bariér v souvislosti s novým stavebním zákonem, přičemž za jeden ze stěžejních nástrojů považuje digitalizaci stavebního řízení. Nesmí však jít jen o vznik pouhé databáze, ale o nástroj, který skutečně přispěje ke zrychlení řízení a umožní například úředníkům zaměřit se na podstatu záměru namísto jeho administrace. Zároveň musí dojít ke včasné přípravě nejen samotného systému Portálu stavebníka, ale také všech ostatních systémů, které budou do Portálu připojeny – například systému vlastníků dopravní a technické infrastruktury.

V některých členských státech již byla přijata inspirativní opatření, např. v Řecku, ve kterém dochází k posunu z ex-ante do ex-post ověřování, což umožňuje zahájit provoz dříve, než jsou získána všechny povolení nebo například cesta posilující komunikace investorů s příslušnými orgány ve fázi před zahájením povolovacího řízení, kterou se vydalo například Švédsko. Rovněž toto mohou být podněty k zamyšlení k implementaci do českého stavebního práva.

Celá analýza povolovacích procesů BusinessEurope dostupná zde. Kromě výše uvedeného se SP ČR snaží o další zefektivnění povolovacích procesů například pomocí úprav stavebního či liniového zákona.