Přehled změn v zákoníku práce pro rok 2025
Ke kterým změnám v pracovním právu dochází od 1. 1. 2025? Shrnuli jsme přehled klíčových změn.
1. Možnost samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem
2. Nový valorizační mechanismus zvyšování minimální mzdy
3. Zrušení zaručené mzdy
4. Modifikace zaručeného platu pro veřejnou sféru
5. Valorizace platových tarifů ve veřejné správě
6. Změna způsobu určení výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí
7. Výše paušální náhrady nákladů za práci na dálku pro rok 2025
8. Výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění
1. Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem
V písemné dohodě může zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem, že si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám. Samorozvrhování pracovní doby má být smluvní uspořádání pracovní doby, při němž si v rozsahu sjednaných pravidel zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu. Při tomto rozvržení se s ohledem na vzájemnou dohodu omezí některá zákonná pravidla, která musí být při rozvrhování pracovní doby dodržena.
Samorozvrhování pracovní doby bylo dosud možné sjednat pouze v případě práce konané na dálku, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele od 1.1. 2025 je možné dle § 87a ZP uzavřít mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemnou dohodu, dle níž si zaměstnanec na základě v ní sjednaných pravidel bude pracovní dobu rozvrhovat sám, a to bez ohledu na skutečnost, z jakého místa bude práci vykonávat. Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou tuto dohodu kdykoliv písemně rozvázat výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodu. Výpovědní doba činí 15 dní a začíná běžet dnem jejího doručení. Zaměstnavatel a zaměstnanec si rovněž mohou v písemné dohodě sjednat jinou výpovědní dobu, a to kratší i delší. Dohoda o samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem může být samozřejmě rovněž rozvázána písemnou dohodou zaměstnavatele i zaměstnance.
Při samorozvrhování pracovní doby dle vzájemné dohody se neuplatní zákonná povinnost zaměstnavatele rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu a určit mu začátek a konec směn, rozvrhnout pracovní dobu zpravidla do pětidenního pracovního týdne (§ 81 odst.1. odst. 2 věta první ZP), stejně jako povinnost zaměstnavatele vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na než je pracovní doba rozvržena (§ 84 ZP). Rozhodnutí o době výkonu práce se smluvně přesunulo na zaměstnance.
S ohledem na zásadu uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce dle § 1a odst.1 písm. b) ZP je však při úpravě samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem dodržet tato stávající zákonná pravidla:
- při samorozvrhování pracovní doby by mělo být dbáno, aby rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce (§ 81 odst.2 věta druhá).
- zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny
- délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin
- zaměstnanci musí být poskytnuty všechny doby odpočinku za podmínek stanovených § 88 až 92 ZP. Jedná se tedy o povinnost čerpat přestávku na jídlo a oddech, popřípadě bezpečnostní přestávku, dále nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu, stejně jako dny pracovního klidu.
Při samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem bude mít zaměstnanec možnost, aby si pracovní dobu rozvrhl dle svého uvážení, což by mu mělo dát prostor k lepšímu skloubení osobního a pracovního života. Míra volnosti zaměstnance bude záviset na písemné dohodě se zaměstnavatelem. Předmětem dohody může být rovněž způsob rozvržení pracovní doby, tzn. zda bude práce konána v rámci rovnoměrné rozvržené pracovní doby nebo nerovnoměrně rozvržené pracovní doby dle § 78 ods.1 písm. l) nebo m) ZP. V případě možnosti nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, kdy tato nebude vázána na týdenní pracovní dobu, je třeba vymezit vyrovnávací období, neboť zaměstnanec může dle svého uvážení konat v jednotlivých týdnech práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu dle § 79 odst.1 ZP. V takovém případě bude platit zákonné omezení dle § 87a odst.2 písm.b) ZP, dle něhož průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v pracovním poměru musí být naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období a za podmínek uvedených v § 78 odst. 1 písm. m), tedy v období 52 týdnů. Pokud tedy neurčí zaměstnavatel vyrovnávací období kratší, platí vyrovnávací období 52 týdnů. Zaměstnanec si tak bude moci rozvrhovat pracovní dobu dle svého uvážení a konat tak práci přesahující v jednotlivých týdnech stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin dle § 79 odst.1 ZP, pokud za vyrovnávací období určené zaměstnavatelem, nejdéle za vyrovnávací období 52 týdnů nepřesáhne v průměru stanovenou nebo kratší pracovní dobu, jinými slovy sjednaný pracovní úvazek zaměstnance.
2. Minimální mzda
Pro rok 2025 je minimální mzda již určována dle zákonného valorizačního mechanismu. Valorizační mechanismus vychází z částky, která je součinem predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro následující kalendářní rok (do 31.8. předcházejícího kalendářního roku ji vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstvo financí) a koeficientu vydaného nařízením vlády.
Vláda má dle zákona stanovit koeficient pro výpočet minimální mzdy tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, k obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tepu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity práce (§ 111 odst. 3 ZP). K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije orientační referenční hodnota, která činí 47% průměrné mzdy v národním hospodářství.
Výše minimální mzdy na následující kalendářní rok je tak součinem predikce průměrné mzdy v národním hospodářství na následující rok a výší koeficientu vydaného nařízením vlády. Výslednou částku minimální mzdy má Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásit sdělením ve Sbírce zákonů nejpozději do 30.9. předcházejícího kalendářního roku.
Predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství pro rok 2025 dle Sdělení Ministerstva financí č. 251/2024 Sb., činí 49 233 Kč. Koeficient dle nařízení vlády č. 285/2024 Sb., pro rok 2025 činí 0,422. Minimální mzda pro rok 2025 tak je dle Sdělení MPSV č. 251/2024 Sb. 20 800 Kč měsíčně a 124, 40 Kč na jednu hodinu.
Minimální mzda je nejnižší úroveň odměny za práci v pracovním poměru nebo za práci mna základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Mzda ani plat zaměstnance nesmí být nižší než tato částka. Ta se týká rovněž zkrácené pracovní doby (dle zákona, kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele). Při zkrácení pracovní doby se mzda nesnižuje, to se týká i minimální mzdy. Pro účely požadované minimální mzdy se započítává pevná i pohyblivá složka mzdy, stejně jako odměny. Nezapočítávají se však příplatek za práci přesčas, v noci, ve svátek, v sobotu a v neděli a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ostatní složky mzdy se do dosažené mzdy započítávají (např. pohyblivé složky, odměny).
3. Zrušení zaručené mzdy
S účinností od 1.1. 2025 se ruší zaručená mzda pro soukromou sféru. Odpadá tak povinnost zaměstnavatele poměřovat dosaženou mzdu zaměstnance ve vztahu k tomu, jakou práci vykonává. Nově se bude provádět pouze posouzení vůči obecné minimální mzdě, a to bez ohledu na to, jakou práci zaměstnanec koná. Dosažená mzda zaměstnance tak nesmí být nižší než minimální mzda určená valorizačním mechanismem dle § 111 ZP. Je třeba však dát pozor, aby nedocházelo k nerovnému zacházení v odměňování (§ 1a a § 110 ZP).
4. Zaručený plat
S účinností od 1.1. 2025 zůstává zaručený plat, jakožto nejnižší přípustná úroveň platu pro zaměstnance uvedené v § 109 odst.3 ZP, tedy pro zaměstnavatele ve veřejné sféře – stát, územní samosprávný celek, příspěvková organizace, školská právnická osoba zaručený plat, bude však v modifikované podobě. Místo stávajících 8 úrovní budou pouze úrovně 4, přičemž maximální zvýšení ve 4. úrovni má činit 1,6násobek minimální mzdy). Obecně tak dochází ke snížení požadované úrovně zaručeného platu.
Ve sdělení MPSV č. 251/2024 Sb. o výši minimální mzdy pro rok 2025 jsou na základě zmocnění v zákoníku práce vyhlášeny i nejnižší úrovně zaručeného platu. Navrhované rozdělení prací do skupin pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu odpovídá kvalifikačním předpokladům, tedy požadovanému vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách. První skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě (základy vzdělání a základní vzdělání), 2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. až 5. platové třídě (střední vzdělání a střední vzdělání s výučním listem), 3. skupina prací zahrnuje práce v 6. až 9. platové třídě (střední vzdělání s maturitní zkouškou a vyšší odborné vzdělání) a 4. skupina prací zahrnuje práce v 10. až 16. platové třídě (vysokoškolské vzdělání).
Stejně jako u minimální mzdy je nutno sazby nejnižších úrovní zaručeného platu pro účely doplatku úměrně upravit v případech jiné délky stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (§ 79 odst. 2 a 3), sjednané kratší pracovní doby (§ 80 ZP) nebo v případě. kdy zaměstnanec neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu. I zde dále platí, že dosažený plat zaměstnance nesmí být nižší než odpovídající nejnižší úrovně zaručeného platu. Do platu se taktéž nezapočítává příplatek za práci přesčas, v noci, ve svátek, v sobotu a v neděli a za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ostatní složky platu se do dosaženého platu započítávají (např. osobní příplatek, odměny atd.).
5. Valorizace platových tarifů
S účinností od 1.1. 2025 dochází nařízením vlády č. 466/2024 Sb., ke sloučení stupnic platových tarifů uvedených v přílohách č. 2 a 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., podle kterých jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách a sociálním pracovníkům v zařízení sociálních služeb, u poskytovatele sociálních služeb, který vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů ve věznicích, vazebních věznicích a ústavech pro výkon zabezpečovací detence a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům.
Dále se nařízením vlády č. 466/2024 Sb., provádí valorizace (navýšení) platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterým přísluší platový tarif stanovený podle stupnic nově uvedených v přílohách č. 1 až č. 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o paušální částku 1 400 Kč. Platové tarify příslušníků bezpečnostních sborů (hasiči, policisté atd.) se dle nařízení vlády č. 336/2019 Sb. zvýší o paušální částku 1 500 Kč. Platové tarify státních zaměstnanců, kteří konají státní službu, uvedené v příloze nařízení vlády č. 304/2014 Sb., se zvýší v rozmezí od 2,1 % do 8,7 %. Platové tarify pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol se valorizují o 7 %.
6. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci příplatek. V soukromé sféře musí dle § 117 ZP dosahovat výše nejméně 10 % měsíční minimální mzdy, pro rok 2025 tedy nejméně 2 080 Kč.
Zaměstnancům ve veřejné správě za práci ve ztíženém pracovním prostředí přísluší příplatek v rozpětí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy. Výši příplatku přitom určí v rámci tohoto rozpětí zaměstnavatel dle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.
Ve sdělení MPSV č. 251/2024 Sb. o výši minimální mzdy pro rok 2025 je na základě zmocnění v § 128 ZP vyhlášeno rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, které pro rok 2025 činí 1 040 až 3 120 Kč měsíčně.
7. Výše paušální náhrady nákladů za práci na dálku pro rok 2025
Dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 474/2024 Sb., činí paušální výše náhrady nákladů při práci na dálku 4,80 Kč za jednu hodinu práce.
8. Výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění
Dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 476/2024 Sb. činí výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění 11 500Kč. Bude-li měsíční odměna zaměstnance, který koná práci na základě dohody o provedení práce, nižší než tato částka, nezakládá účast zaměstnance na nemocenském pojištění.