Stanovisko ke sdělení Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal)
Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal)
Sdělení Dohody o čistém průmyslu (CID) je základním přehledem opatření s cílem zlepšit situaci průmyslu. Samotný CID není závazný dokument - jedná se o pracovní program. Dokument v úvodu správně identifikuje důvody oslabené konkurenceschopnosti průmyslu, ale zdaleka nepřináší rychlá a potřebná řešení. Buď jsou tato nedostatečná (viz např. ceny energie) anebo jsou přenechávána na další akční plány, budoucí analýzy či regulaci, případně jsou přenesena na úroveň členských států, což povede akorát k rozdílným přístupům a rozevírání vnitroevropských nůžek. Dokument jako jeden z hlavních prostředků k dosažení lepší pozice evropského průmyslu vidí pokračování v naplňování ambiciózních klimatických cílů a v úvodu zmiňuje, že na cestě k uhlíkové neutralitě v roce 2050 hodlá navrhnout pro rok 2040 dílčí cíl 90% snížení emisí oproti roku 1990. To bohužel potvrzuje nedostatečnou reflexi ze strany EK. Svaz tento neodsouhlasený cíl dlouhodobě odmítá, protože znamená mnohem rychlejší dekarbonizaci v sektoru průmyslu s výraznými dopady na naši konkurenceschopnost. Politicky deklarovaná snaha posílit zbrojní kapacity a obranyschopnost EU, s čímž se ztotožňujeme, nicméně vyžaduje silnou evropskou průmyslovou základnu a zároveň co nejnižší jednotkové náklady. Pokud nebudou uvedené nedostatky urychleně vyřešeny, bude pokračovat pokles evropského průmyslu a s ním i efekt úniku uhlíku, nesoběstačnost, oslabená obranyschopnost a paralyzovaná ekonomika EU se všemi sociálními důsledky.
„SP ČR dlouhodobě odmítá cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040, protože je ideologický a pro řadu odvětví průmyslu smrtící. Nikdo nám nevysvětlil, jak toho má Evropa dosáhnout a jaké to bude mít dopady, aniž to nezničilo průmysl. Pojďme chránit klima, ale musíme to dělat jinak. Evropská komise stále nechápe aktuální geopolitickou situaci ani upadající konkurenceschopnost Evropy,“ říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Akční plán pro cenově dostupnou energii (Actin Plan for Affordable Energy)
Akční plán pro dostupné energie (APAE) zcela opomíjí hlavní faktory způsobující vysoké ceny energií - vysokou cenu zemního plynu z dovozu, vysokou cenu emisní povolenky EU ETS I a chybějící zdroje energie pro dodávku při zvýšené (a zvyšující se) poptávce. V oblasti vysokých cen zemního plynu je snaha zaměřit se na manipulace na trhu se zemním plynem místo na řešení jeho ceny a její volatilitu; absence dlouhodobého rámce jeho využívání pak neumožnuje dlouhodobé investice do dodavatelského řetězce. Dokument se z nemalé části soustředí na potřebu masívního rozvoje PPA smluv, které jsou však (minimálně v podmínkách ČR) stále raritou. K jejich častému uzavírání je třeba nejprve principiálně vyřešit příčinu vysokých cen elektřiny uvedených výše. Jediným řešení je tedy významné a trvalé snížení ceny na úroveň, která vytvoří tržní prostupnost rovnocennou na krátkodobých i dlouhodobých kontraktech tak, aby samy průmyslové podniky i ostatní spotřebitelé zvolili nástroje svého nákladového zajištění v oblasti energií.
V plánu je apelováno na průmysl, aby zaujal dlouhodobý rámec k nákupu energií s cílem stabilizovat trh. To ovšem nereflektuje základní problém takové dohody, kdy aktuální dlouhodobé ceny nejsou na rovnovážné úrovni zajišťující jeho potřeby a zároveň není zajištěna bezpečnost dodávky, který průmysl pro svou dlouhodobou roli potřebuje. Ve stávající situaci je pouze vystaven klesající konkurenceschopnosti z titulu vysokých cen, které si má trvale "zajistit". Pro rovnocennou tripartitní dohodu je tak nutné významně a trvale snížit náklady na energie a zajistit bezpečnost dodávek. Plán navíc pobízí státy k pozastavení podpory fosilních zdrojů, byť jsou tyto zdroje naprosto zásadní pro energetickou bezpečnost (dozdrojování).
„Svaz průmyslu a dopravy ČR na mezinárodně vysoké ceny energie s negativním dopadem zejména pro energeticky náročné sektory upozorňuje již delší dobu. Firmy v ČR tak stále častěji přicházejí o zakázky a ztrácí pozici v mezinárodní konkurenceschopnosti. V představeném akčním plánu jsou prezentovány prohlášení a návrhy opatření, které neslyšíme poprvé a jejich efekt je v krátkodobém horizontu málo hmatatelný. Na řadu návrhů a opatření si musíme stále počkat. Dlouhodobá opatření jako integrace energetického trhu, výstavba nových sítí a propojení, dlouhodobé kontrakty apod. je jen opakovací cvičení již stanovených cílů a bez konkrétních činů je přínos akčního plánu velice sporný,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Celá pozice k CID a APAE (verze k 28. 3. 2025) dostupná zde.