SLEDUJEME: Nová reciproční cla USA se vztahují i na EU

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, jaká cla se budou vztahovat na hlavní obchodní partnery USA včetně EU, se neustále mění. Aktualizujeme k 14. 4. 2025.

Aktuální situace k 14. 4.

Reciproční cla: Ze strany USA došlo k 90dennímu pozastavení „recipročních cel“ ve výši 20 %, avšak s uplatněním dodatečného cla ve výši 10 %. Dodatečná cla ve výši 25 % na ocel, hliník a odvozené produkty, stejně jako na automobily a autodíly, zůstávají v platnosti.

Jak bylo minulý týden oznámeno, Evropská unie zveřejnila seznam produktů a cel zahrnutých do rebalančních opatření EU v reakci na dodatečná 25% cla USA na ocel a hliník. Současně EU oznámila, že uvalení těchto dodatečných cel na dovoz z USA bude pozastaveno do 14. července 2025. Oznámení USA z pátku 11. dubna týkající se některých elektronických produktů, které jsou považovány za vyňaté z recipročních cel jako polovodiče, je k dispozici na tomto odkaze, projít si můžete i první a druhý právní předpis.

---

Aktuální situace k 10. 4.

Došlo k odložení 20% cla pro vývozy z EU do USA na 90 dní. Stále však platí nově zavedené 10% plošné clo na veškeré dovozy do USA kromě strategických komodit. Také zůstávají platit 25% cla na dovoz oceli, hliníku a aut.

10 % clo ad valorem bude platit na všechny obchodní partnery a tzv. „reciproční cla“ na skupinu zemí, které podle něj zacházejí se Spojenými státy nespravedlivě. Tato „reciproční cla“ se budou vztahovat na hlavní obchodní partnery USA, včetně Evropské unie, která bude podléhat „recipročnímu clu“ ve výši 20 %. Tato dodatečná cla ad valorem budou platná do doby, než prezident rozhodne, že uvedené podmínky byly splněny, vyřešeny nebo zmírněny. Reciproční cla budou připočtena k běžným clům.

Implementace:

(a) Dodatečné clo ad valorem ve výši 10 % bude uplatňováno na zboží, které bude propuštěno do volného oběhu nebo vyzvednuto ze skladu ke spotřebě od 12:01 hod. východního denního času (EDT) dne 5. dubna 2025. Výjimku tvoří zboží, které bylo naloženo na loď v přístavu odeslání a je v tranzitu v posledním režimu přepravy před tímto datem a časem – na takové zboží se clo nevztahuje, i když bude propuštěno do oběhu po tomto datu.

(b) „Reciproční cla“ budou uplatňována od 12:01 hod. východního denního času dne 9. dubna 2025. Veškeré zboží ze zemí uvedených v příloze I tohoto nařízení (příloha dosud nebyla zveřejněna), dovážené do celního území Spojených států, bude podléhat specifickým sazbám cla ad valorem podle jednotlivých zemí, jak je uvedeno v příloze I. Tato cla se budou vztahovat na zboží propuštěné do oběhu nebo vyzvednuté ze skladu ke spotřebě od 12:01 hod. dne 9. dubna 2025, s výjimkou zboží, které bude naloženo a v tranzitu před tímto časem – na takové zboží se tato cla nevztahují. Tyto sazby se budou vztahovat i na zboží dovážené podle stávajících obchodních dohod USA, pokud není uvedeno jinak.

Výjimky: Některé produkty nejsou součástí rozhodnutí – vyloučeny jsou například automobily a autodíly a také ocel a hliník, které již podléhají 25% clu. Dále nejsou zahrnuty léčiva, polovodiče a dřevo.

Rozhodnutí můžete podrobněji zkontrolovat zde: Regulating Imports with a Reciprocal Tariff to Rectify Trade Practices that Contribute to Large and Persistent Annual United States Goods Trade Deficits – The White House

Pravidlo „de minimis“ pro nízce oceněné zásilky z Číny bude rovněž zrušeno.

Seznamte se detailně s rozhodnutím: Regulating Imports with a Reciprocal Tariff to Rectify Trade Practices that Contribute to Large and Persistent Annual United States Goods Trade Deficits – The White House

DOPAD DODATEČNÝCH CEL UVALENÝCH USA – NAPŘ. NA OCEL, HLINÍK A JEJICH DERIVÁTY, AUTOMOBILY A AUTODÍLY A TZV. „RECIPROČNÍ CLA“

Je stále příliš brzy na to plně vyhodnotit dopad všech těchto opatření, protože::

• některé aspekty implementace nejsou zatím zcela jasné
• tzv. „reciproční cla“ dosud nevstoupila v platnost a celkový dopad různých cel uvalených na různé obchodní partnery je obtížné vypočítat
• v této fázi je rovněž obtížné posoudit důsledky odvetných opatření přijatých některými obchodními partnery, např. dodatečných 25% cel na dovoz amerických automobilů do Kanady nebo 34% cel zavedených Čínou na dovoz z USA spolu s vývozními omezeními na klíčové suroviny.

JAKÁ BY MOHLA BÝT PREFEROVANÁ REAKCE EU

Zatím je příliš brzy rozhodovat o definitivní reakci. V součastnosti totiž není jasné, čeho chce americká administrativa těmito dodatečnými cly dosáhnout – zda (a) přenést investice a výrobu zpět do USA, (b) navýšit rozpočtové příjmy k vyrovnání daňových škrtů, nebo (c) snížit obchodní deficit.

Záměr zvyšovat cla je zjevný, nicméně tlak na náklady amerických výrobců a spotřebitelů by mohl nakonec americkou administrativu přimět k vyjednávání. Otázkou je kdy – a co by v mezidobí měla dělat EU. EU by měla nadále projevovat ochotu hledat vyjednané řešení, zároveň však být připravena na právně podloženou, cílenou a přiměřenou reakci, která v co největší míře ochrání evropské zájmy.

Rozumíme tomu, že se mimo jiné zvažují i možné kroky v oblasti služeb. Tyto možnosti je však třeba pečlivě posoudit, protože dosud nebyly nikdy využity. Naopak, doposud jsme prosazovali volný a otevřený obchod v oblasti služeb a digitální ekonomiky, včetně plurilaterálních vyjednávání o e-commerce na půdě WTO.

STANOVISKO KONFEDERACE EVROPSKÉHO PODNIKÁNÍ BUSINESSEUROPE

Evropské firmy mají v USA mnoho investic – a totéž platí i opačně. Náš obchod je z velké části navázán právě na tyto investice. Abychom mohli tyto investice podpořit, musíme dovážet, abychom byli schopni vyvážet za konkurenceschopné ceny. To znamená, že dodatečná cla na vzájemné výrobky představují situaci „prohra–prohra“. Zvyšují náklady na transatlantický obchod i investice a snižují jejich atraktivitu. Zároveň brání inovacím, narušují snahy o zajištění stabilních dodavatelských řetězců, vedou ke krátkodobým i dlouhodobým ztrátám růstu a vytvářejí nejistotu na mezinárodních trzích.

Naší prioritou musí být snížení nákladů na podnikání přes Atlantik. Místo zvyšování cel bychom se měli snažit o odstranění celních i necelních bariér všude tam, kde je to možné.

Pokud jde o reakci EU, a při současném zajištění evropských zájmů, by primárním cílem mělo být dosažení vyjednaného řešení. Každý krok musí být právně odůvodněný, přiměřený, cílený a zároveň nesmí mít nechtěné negativní důsledky pro evropské hospodářské subjekty.

Zároveň musí EU nadále rozvíjet ambiciózní strategii diverzifikace obchodu a investic, aby posílila odolnost a snížila rizika. Rychlá ratifikace již uzavřených dohod s Mercosurem a Mexikem a pokrok v jednáních se zeměmi ASEAN a Indií jsou zásadní. EU by rovněž měla posílit spolupráci s obchodními partnery, se kterými má uzavřené dohody, a tím prohloubit aliance a maximalizovat přínosy. V současném geopolitickém kontextu musí EU posílit svou ekonomiku a konkurenceschopnost, aby získala větší vyjednávací sílu a snížila riziko škod a ekonomického nátlaku. 

Svaz průmyslu a dopravy ČR je připravený dále hájit zájmy českých firem. Naše kroky koordinujeme s našimi partnerskými organizacemi v celé Evropě. Situaci nadále pečlivě monitorujeme a budeme Vás informovat o dalších krocích. Svou expertízu sdílíme jak na národní úrovni s MPO apod., tak v Bruselu s důležitými stakeholdery. 

DEI – hodnocení kroků USA
V této věci zatím nemáme žádné nové informace. Vnímáme, že postoje amerických zastupitelských úřadů se mohou lišit podle jednotlivých zemí. V případě, kdy by podle vašeho názoru mohlo dojít ke konfliktu mezi právními předpisy EU a USA, uvítáme, když nám dáte vědět (ideálně do 10. dubna do konce pracovního dne).

Zároveň vyzýváme členy, aby nám poskytli předběžné hodnocení možného dopadu těchto dodatečných cel na evropský export a také evropské investice ve Spojených státech. Můžete se v této věci obracet na ředitele Sekce mezinárodních vztahů Lukáše Martina, e-mail: lmartin@spcr.cz.