Ekonomika ČR v roce 2025?
Letošní rok nebyl pro firmy snadný a jednoduchý nebude ani rok 2025. Ekonomika ČR dle modelových propočtů z podzimu letošního roku má potenciál růst až o 2,7 %, výhled je ale zatížen převážně řadou rizik směrem dolů a ani poslední výsledky ekonomiky a průmyslu nenaznačují nějaký pozitivnější imúpuls. Překážky se objevují například v podobě slabého hospodářského výkonu v eurozóně a zejména v Německu, probíhajících geopolitických konfliktů, ale také v podobě strukturálních problémů jako jsou vysoké ceny energie či nedostatek kvalifikované pracovní síly. Pokračující růst reálných mezd a s tím spojený růst spotřeby domácností, snižování úrokových sazeb a dílčí byť opravdu velmi mírné oživení ekonomiky u našich hlavních obchodních partnerů ale na druhou stranu může pomoci příznivějšímu vývoji.
„Prostor pro růst české ekonomiky v příštím roce existuje. Poslední náš odhad pracoval s možností růstu reálného HDP ve výši 2,7 %. Již nyní je ale jasné, že tuto predikci nebude snadné naplnit a převažují rizika směrem dolů. Podobně na tom je i Evropa jako celek či německá ekonomika, kde výhledy jsou sice růstové, ale byly v posledních měsících korigované směrem dolů. Pro Evropu či Německo jsou odhady růstu navíc ještě slabší než pro naši ekonomiku (dle podzimní predikce BE je odhadován růst reálného HDP v roce 2025 pro EU27 ve výši 1,3 %, eurozónu 1,1 % a pro Německo 0,6 %),“ shrnuje odhad vývoje příštího roku Bohuslav Čížek, hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Průmyslu jako celku se příliš dobře nenadychuje
Průmysl, který se podílí zhruba 28 % na přidané hodnotě české ekonomiky a zaměstnává téměř 1,5 milionu lidí, letos k růstu ekonomiky bohužel nepřispěl. Po dvou letech poklesu produkce tak nemá a ani v nejbližších měsících nebude mít snadnou pozici k významnějšímu oživení. Mezi významné faktory současné situace v průmyslu patří například stále poměrně slabá poptávka, přetrvávající nejistoty dalšího ekonomického vývoje, vysoká míra regulace či mezinárodně vyšší ceny energie. Najdeme sice řadu úspěšných příkladů firem či sektory, kterým se daří, celkově ale vidíme neustálé odkládání optimističtějších očekávání například u zakázek, což se projevuje i na opatrnosti v investičních plánech.
„Firmy v podzimních průzkumech, včetně šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, byly velmi opatrné až negativní ohledně vývoje zakázek a investic v nejbližších měsících,“ doplňuje B. Čížek.
Ekonomika potřebuje více investic, podmínky ale příznivé příliš nejsou
Ekonomický růst v příštím roce by kromě spotřeby domácností a vlády mohl být tažen také kladným vývojem investic. Letos se investiční aktivitě v ČR příliš nedařilo a případný růst investic tak bude vycházet ze slabé základny. Pomoci jejich růstu může například čerpání evropských fondů, snižování úrokových sazeb, rozvoj investic do infrastruktury v dopravě či energetice nebo do rozšíření výroby polovodičů. Mírné oživení je očekáváno také v sektoru stavebnictví. Dosavadní výsledky průmyslu a přetrvávající nejistoty ale brání výraznějšímu ekonomickému nadechnutí a omezují výraznější růsty investic.
„Slabá poptávka či přetrvávající nejistoty ohledně dalšího vývoje soukromým investicím nepomáhají. Firmy si samozřejmě uvědomují nutnost reagovat na transformační změny, uvědomují si potřebu investic pro jejich dlouhodobý růst a nalezneme mezi našimi členy i řadu větších či významně modernizačních investic. Zároveň ale statistické výsledky ukazují na slabou investiční aktivitu ekonomiky a průzkumy mezi firmami potvrzují opatrnost i v dalším výhledu ekonomiky, včetně investičních plánů, což není dobrá zpráva. Nedostatek kvalifikované pracovní síly, nepovedená digitalizace stavebního řízení, zvýšení sazby DPPO, obavy firem využívat daňové odpočty na VaV, nové regulace a administrativně náročné reportingové povinnosti či vyšší ceny energie v mezinárodním srovnání ale určitě nepředstavují příznivé podmínky pro investice. V tom musí ČR zabrat,“ popisuje situaci B. Čížek.