Konsolidace státního rozpočtu nemají být jen škrty nebo zvyšování daní.
Analýza zpracovaná pro Svaz průmyslu a dopravy ČR jakožto jednoho z největších zaměstnavatelských svazů, vyzývá politiky, aby v případě dalších snah o konsolidaci využili analýzy širších dopadů a zároveň se zaměřili na opatření, která podpoří dlouhodobý hospodářský růst.
Vybrané kroky k fiskálnímu a ekonomickému restartu ČR
1) Výrazné šetření na straně státní správy a zefektivnění jejího fungování
Konsolidační balíček vlády zahrnuje snížení provozních výdajů státu a snížení objemu platů ve státní sféře. Změny jsou však nedostatečné a Svaz průmyslu očekával výraznější šetření veřejné správě. Průměrný počet zaměstnanců vládních institucí dosahuje kolem 879 tisíc a za poslední roky jejich počet narostl o desetitisíce. Souběžně s rozsáhlejší digitalizací státní správy, kde tuzemsko zaostává na 19. místě v EU, by bylo možné také výrazně zefektivnit fungování veřejné sféry. Podle analýzy existuje řada oblastí či agend, kde má ČR v mezinárodním porovnávání vysoce nadprůměrný počet úředníků, s potenciálem úspor dle konzervativního odhadu v rozsahu do 20 miliard Kč.
2) Cílená podpora výzkumu a vývoje, automatizace a robotizace
ČR se ocitá v pasti ekonomické stagnace a na rozdíl od jiných zemí v regionu dosud nepřekonala svojí předpandemickou úroveň. Více než kdy jindy jsou tedy nutná prorůstová opatření, která mohou povzbudit výkonnost tuzemské ekonomiky. Jednou z cest jsou motivační stimuly, které podpoří zejména soukromé investice do výzkumu, vývoje, automatizace a robotizace. Jedná se mj. o zvýšení či zatraktivnění daňových úlev souvisejících s náklady na výzkum a vývoj, s náklady spojenými s automatizací či robotizací nebo daňová sleva na příjmy plynoucí z licenčních poplatků za patenty. Například Polsko představuje pozoruhodný příklad nárůstu zmíněných investic.
3) Komplexní důchodová reforma
Výdaje na důchodový systém jsou dlouhodobě neudržitelné a je nutné je revidovat, aby nedošlo ke kolapsu financování tohoto systému. Penzijní reforma je velice komplexní problematika, která jde nad rámec této studie. Nicméně výsledná reforma by měla přesunout významnou část spoření ze státních prostředků na soukromé za účelem vytvoření hybridního systému, které jsou běžné v zahraničí. S tím ale také pojí zefektivnění českých produktů penzijního spoření, které mají v mezinárodním porovnávání dlouhodobě velmi slabé výnosy. Alokovaný kapitál by se dal lépe využít i v jiných oblastech ku prospěchu všech zúčastněných.
4) Podpora zdravotní prevence
Zdravotní stav obyvatel ČR je ve srovnání s většinou zemí západní Evropy významně horší, stejně tak výdaje na prevenci. Tato situace nemá dopad jenom na náklady na zdravotní a sociální služby, ale i na dostupnost pracovní síly. Bylo by vhodné zvážit vyšší výdaje na prevenci občanů nebo více motivovat k využívání již současně proplácených preventivních prohlídek. Díky důsledným návštěvám preventivních prohlídek by se řada nejen běžných, ale především vážných zdravotních onemocnění (jejichž léčba je velmi nákladná) dala podchytit včas.