Průmysl v srpnu meziročně vzrostl, budoucí trend však není příliš pozitivní

„Byť je třeba srpnové údaje samy o sobě a údaje za dílčí měsíc vždy brát s určitou rezervou, jsou kladná čísla v kontextu aktuálních ekonomických trendů jednou z mála pozitivních zpráv. Nicméně tyto hodnoty jsou ovlivněny i slabší srovnávací základnou loňského srpna a signály pro zpomalující trend ekonomiky, a tedy i výkony firem, stejně jako pesimističtější výhled do dalšího roku potvrzují další indikátory či průzkumy,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výsledky za srpen pomohlo udržet zejména odvětví výroby motorových vozidel, které meziročně vzrostlo o 48,7 % (s příspěvkem k růstu 6,37 p.b.), a bylo ovlivněno velmi nízkou srovnávací základnou v minulém roce. Dařilo se ale také odvětví výroby farmaceutických výrobků (meziroční růst o 25,8 %), výrobě strojů a zařízení (7,6 %), výrobě elektrických zařízení (7,3 %) či těžařskému průmyslu (o 7,1 %) nebo sektoru výroby a rozvodu elektřiny (o 5 %). V některých odvětvích je ale již znát i trvalejší pokles tempa produkce. Jedná se např. o energeticky náročná odvětví jako je výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství (pokles o 15,5 %) nebo výroba chemických látek a přípravků (pokles o 10,5 %), kde je pokles již poněkolikáté v řadě.

„Měsíční údaj za srpen je třeba brát s opatrností s ohledem na výkyvy mj. ovlivněné letními dovolenými nebo srovnávacími základnami, na druhou stranu jsou výsledky pozitivní, mírně lepší oproti očekáváním analytiků a ukazuje se, že v letošním roce se řadě firem i přes řadu překážek zatím stále daří udržet úroveň své produkce. Kumulace negativních signálů z posledních dvou měsíců je ale zřejmá z mnoha měkkých i tvrdých dat např. u společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, nedávného průzkumu k cenám energie a jejich dopadu na firmy, konjukturálních průzkumů, propadu maloobchodních tržeb, ukazatele PMI (index nákupních manažerů) za zpracovatelský průmysl. To vše se logicky odráží i v ekonomickém výhledu a očekávání firem, které naznačují obavy nad rizikovým ekonomickým vývojem v příštím roce,“ komentuje ekonomickou náladu a výhled Bohuslav Čížek.

„Srpnové výsledky ČSÚ ukázaly pozitivní údaj i u hodnoty nových zakázek, která meziročně vzrostla o 18,7 % (tuzemské zakázky o 26,7 % a zahraniční o 14,9 %), vysoký růst byl ale i zde ovlivněn zejména velmi nízkou srovnávací základnou v odvětví výroby motorových vozidel, která se meziročně navýšila více než o třetinu. To dává mírně stabilnější základnu pro výrobu na přelomu léta a podzimu, pro další výhled zakázek je ale třeba větší obezřetnosti. Dle aktuálního zářijového šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 3. čtvrtletí, jehož výsledky nyní zpracováváme, dochází k výraznému snížení očekávání vývoje zakázek, který je v horizontu na dalších 6 měsíců nejpesimističtější za celou dobu dotazování od r. 2011,“ dodává B. Čížek. Rekordně nízký sentiment spotřebitelů je dále patrný i z pravidelných konjukturálních průzkumů ČSÚ nebo z rychlého propadu tržeb v maloobchodě, který poklesl čtvrtý měsíc v řadě – za srpen meziročně o 8,8 %.

Na české firmy již během roku dopadaly kumulované překážky spojené s rychlým tempem inflace (v letních měsících meziročně kolem 17 %) a skokovým nárůstem vstupů spojených zejména s vysokými cenami energie. „Právě zdražování materiálů a surovin a rovněž ceny energie považují firmy dle výše uvedeného šetření SP ČR a ČNB za suverénně nejzávažnější překážku pro další rozvoj dosahující rekordní míry naléhavosti ve více než desetileté historii dotazování,“ popisuje situaci kolem vysokých cen zejména energetických vstupů B. Čížek a dodává, že „Většina podniků je totiž s ohledem na ochlazující poptávku schopna promítnout stoupající náklady do cen svých výsledných produktů jen částečně a stále se tato možnost s ekonomickou situací spíše zhoršuje. Tempo inflace se tak podepisuje na snižování jejich marží, což může mít další negativní dopady na nábor zaměstnanců, celkový obrat exportu nebo výši investic. Z aktuálního společného šetření SP ČR a ČNB je ostatně patrná revize investičních výdajů směrem dolů v následujících 6 a 12 měsících.“

Ačkoliv řada indicií, např. pokles cen námořní dopravy, cen některých významných komodit na světových trzích nebo zmírnění tempa růstu Indexu cen průmyslových výrobců naznačovala postupné snižování inflačních tlaků, dle výše uvedeného ukazatele PMI za ČR i za eurozónu rostou dále náklady firem zejména z důvodu vysokých cen energie. Situace je o to vážnější, že většina podniků (dotazovaná z aktuálního průzkumu SP ČR) očekává hlavní dopady zdražení energie až v příštím roce. Řada z nich dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byla doposud zvyklá.